Zemědělská usedlost Bludička

Pěstované odrůdy v našem sadu :

Všechny pěstované odrůdy společně s plánkem našeho sadu ( aktualizace únor 2015 ) naleznete zde . Níže uvedené informace byly čerpány z publikace "Ovoce Bílých Karpat",  ( autor Václav Tetera a kol., 2006 ).

• Jadernička moravská - jabloň vyskytující se nejčastěji na Valašsku, hojně také na Slovácku, Hané i ve Slezsku, roztroušené po celé Moravě. V Čechách odrůda nenalezla oblibu. ( str.120 )

• Sudetská reneta - moravská odrůda jabloně, vyšlechtěná Janem Markem v Bludově koncem 19.století. Sklízí se v polovině října, dozrává v listopadu a vydrží do března. Plody jsou vhodné k přímému konzumu i pro kuchyňské zpracování. Odrůda dosud rozšířená. ( str.105 )
• Parména zlatá zimní - velmi stará odrůda jabloně, která vznikla pravděpodobně v Normandii roku 1510. Jiné zdroje hovoří o jejím anglickém původu. Sklízí se v první polovině září, dozrává v říjnu, vydrží do ledna i déle. Je to především stolní odrůda rozšířena ve starých výsadbách. ( str. 100 )

• Vejlímek červený ( syn. Štětínské červené ) - velmi stará odrůda jabloně neznámého, pravděpodobně českého původu. Traduje se, že ji zanesli čeští exulanti po bitvě na Bílé hoře do Pobaltí. Sklízí se v říjnu, dozrává v prosinci, vydrží do května. Hodí se k přímému konzumu i na zpracování. Dnes již jen vzácně pěstovaná odrůda. ( str. 107 )
• Strýmka - původem snad v Porýní, kde byla hodně rozšířená již v polovině 18.století. Sklízí se co nejpozději, dozrává v únoru, vydrží i do července. Plody se výborně skladují, využívají se na moštování, výrobu povidel, vína a destilátů. Stromy jsou mrazuvzdorné, vhodné do alejí, kde se dosud hojně vyskytuje. ( str.105 )

• Wagenerovo - americká odrůda, vypěstoval ji A.Wagener v roce 1796. Stromy se vyznačují slabým růstem a vysokou plodností. Sklízí se co nejpozději v polovině října, dozrává v prosinci, vydrží do dubna. Dříve byla vysazována jako tržní odrůda do intenzivních sadů, v současnosti ji lze nalézt ve starých i mladších výsadbách. ( str. 108 )

• Durancie - odrůda je na Moravě velmi rozšířena jak v polních sadech a výsadbách, tak i v selských zahradách. Plody se používají především k výrobě povidel, na zavařování, do ovocných knedlíků a také k sušení. Díky své cukernatosti se z ní pálí slivovice. Původ odrůdy není objasněn, v našich historických zemích se  pravděpodobě začala pěstovat v 15.století a někteří badatelé připouští, že se k nám dostala z Balkánu. ( str.212 )

Stránka se postupně doplňuje